Bonitace Strahov 07
V tento den proběhla na pražském Strahově bonitace české pobočky Klubu. Přijel se bonitovat Uno z Molu Es z Dánska a jeho bratr Unkas. Uny Tossa završila svou bonitaci týden před tím v Jevišovicích. Myslela jsem, že se zdržím komentářů, ale nezdržím. Tyto stránky patří jen mě a mým psům a psát si tedy mohu co chci.
Řeč bude především o Unkasovi……pro mě velmi slušný pes, s líbivým vzhled, vyrovnanou povahou a zajímavým rodokmenem. Charona Šedá eminence a jeho otce Arase z Jundrovského boru přes Olivera PDL nikdo v ČR v rodokmenu nemá, například. I ze strany matky není rodokmen k zahození. "U" vrh pokládám v globálu za vydařený, ne vše samozřejmě, ale Uno, Unkas pro mě úžasná Uličnice, ale také Utah a Uny Tossa jsou pro mě nad průměrem.
Majitelem Unkase se stal pan MVDr Hanačík, který si ho přál pro svou fenku, na kterou se mimochodem krevně hodí. Leč měl smůlu, nepadl od začátku do oka paní Matušincové, poradkyni chovu. Ta mu již v jeho půl roce plánovala a zřejmě si v duchu slíbila „vyřazení z chovu.“
U nás nic podobného nepotřebujem! Spoléhala na rtg. na DKK, že to za ni zřejmě vyřeší. Nevyřešil…..Unkas je na DKK 0/0, míru má poctivou, varlata obě, zuby všechny a v typu je bez větších nedostatků, tedy pro mě. Něco mu ale být musí!
Mezitím absolvoval Unkas několik výstav. 1x výborný CAJC – rozhodčí: Hořák, 2 x výborný res. CAC, CAC, NV a BOB – rozhodčí: Jančík. 2x výborný – rozhodčí Dóra a 2x VD – Němec a Dóra. Nutno podotknout, že vždy, když bylo VD Unkasovi zadáno, byla v kruhu u rozhodčího paní Matušincová a statečně „naváděla“ jak dané zvíře posoudit a kde je zakopaný pes.
Ale protože sama posuzuji, vím, že VD se zadává prvotřídnímu jedinci, bez vážných vad a nedostatků, tím měně vad vyřazujících či diskvalifikujících z posuzování. Osobně je pro mě velmi dobrá – velmi dobrá.
Všichni jmenovaní rozhodčí shledali Unkase nejhůře velmi dobrým. Nikdo z nich nevytýkal Unkasovi nic, až na dva poslední: měkčí nadprstí čí více otevřené prsty na předních končetinách.
Pan Hanačík mnohokrát volal a zašla - li na Unkase řeč…obavy z vyřazení z chovu ze strany Dany Matušincové, vždy zmínil.
Chtěla jsem tedy, aby přijel do Prahy a já bonitaci viděla. Nakonec jsem měření stejně neviděla, jen povahu. Bohužel, moje chyba. Dohady kolem měření a posouzení ve statice a pohybu na mě působily značně nejistě a pořádně jsem bohužel nevěděla o co šlo a na čem se bonitační komise včele s Danou Matušincovou dohodla. Jen jsem věděla, že to asi nedopadlo úplně dobře. V duchu jsem si ale říkala, že by byli všichni proti sobě a že je to celé opravdu nesmyl.
Vzpomínala na viklavé nohy Ikara z Krotkovského dvora či „ixky„ Adona Irpruš, oba mnohonásobní vítězové všeho možného, oba samozřejmě chovní. Zmiňuji úmyslně tyto dva, protože jeden je již na pravdě boží a druhý má 13 let a kariéru chovného psa za sebou. Proti nim je Unkas atlet a baleťák v jedné osobě!!
Moc dobře vidím nedostatky v kostře či hlavě současných zvířat. Proláklé hřbety, vybočené lokty, široké postoje….přeúhlené zadní končetiny či sražené zádě. Nedostatečnou konstituci, nedostatečný pohlavní výraz či tolik oblíbené kudrlinky a různé ridge. O naprosto atypických hlavách některých odchovů současné doby jen těžko mlčet, ale konkrétní nebudu. Nechci, aby mé řeči působily jako návod pro některé „chytré“ a nebo jako pomluvy chovných či do budoucna chovných psů. Ať si každý udělá názor sám. Vidím neharmoničnost pohybu způsobenou buď nedostatky vrozenými, či získanými a nebo jen špatným předváděním nezkušených handlerů.
Volné vazy – konkrétně pánevních končetin jsem snad za svou kariéru zadala jedinkrát spolu s Jindrou na svodu a to Doranovi z Ponického dvora. I tady mohu být konkrétní, neboť Doran má dětí jako smetí a mé konkretizování mu již nemůže uškodit. Měl zadní nohy neposlušné, doslova jako hadrová panenka. Na bonitaci to bylo podstatně lepší a protože byl 0/1 na DKK a jeho bratr, i když se celý „posouval“ o moc lépe, musel být z chovu tehdy vyřazen, byl 3/3, Doran samozřejmě bonitací úspěšně prošel a využit byl mnohokrát. Mám Dorana ráda a vůbec se mi komplexně líbil i se svými nedostatky.
Vždy vidím zvíře komplexně a snažím se zvážit rozvoj a vyjádření nedostatku či vady. Pokud přednosti zvířete převažují nad jeho nedostatky a v některých znacích je zvíře nad průměrem populace a nemá prokazatelně vylučující vady, které umím zdůvodnit, není co řešit. Dokonalý pes neexistuje.
Dana Matušincová však rozhodčí není a tak to asi neví a nebo snad nějaká malá česká závist, omezenost a touha po pomstě?? Komu a proč?
Jiným bylo v tento říjnový den prominuto kde co, o některých si myslím, že posouzeni v pohybu být vůbec nemohli, neboť neudělali jediný normální krok! Ovšem jejich jméno nebylo „UNKAS“ který zřejmě Danu Matušincovou straší i ve snech a není schopná se na něj podívat bez předsudků a především okem odborníka.
Ilustrační fotografie pro srovnání. Na první fotogarfii je Unkas, na druhé vítěz speciální výstavy 07 - ČR, krásný pes, ale s chybným postojem předních končetin, na třetí fotogarafii je vítěz speciální výstavy 07 - Holandsko, stojí tak jak to předepisuje standard. Hrudní končetiny jsou rovné, úzce postavené s mírně ven vybočenými tlapami.
Nakonec vše „dobře dopadlo“ ….a pan Hartl to, co se dělo při posuzování s Danou ještě jednou v soukromí probral, bonitační kartu přepsali a Unkase do chovu zařadili.
Hořkost ale zůstává, jistě v srdci pana Hanačíka, který si tím vším zcela nesmyslně a hlavně zbytečně prošel. Prostě jsem jednoduše do poslední chvíle nevěřila a v duchu si říkala, že tak daleko zajít nikdo nemůže a že soudnost, odbornost a rovný metr pro všechny zúčastněné zvítězí. Nezvítězil …..A já se snad nikdy nepřestanu divit, čeho jsou lidé uvnitř zájmového klubu schopni. Chov psů není politika, Vážení!
Nutno podotknout, že Dana zkoušela trousit nějaké nesmyly i při posuzování Una. Tam jsem, ale byla přítomna, abych „ tlumočila, byť blbě, Rolfovi „ a nikdo z bonitační komise se jejími “inteligentními nápady“ přede mnou nezabýval.“
Ve svém svědomí mám naprosto jasno. Nikdy v minulosti se bonitační komise, které jsem byla členem nesnažila někoho tak zarputile vyřadit. I tak dost zvířat vyřadila DKK a nebo opravdu tragická povaha, chybějící zuby.
Mohu si myslet co chci, ale čas ukáže. Plemenná hodnota je nad chovnou a musíme si počkat na potomky. Mnoho psů – samců se v chovu nikdy stejně nevyužije, jelikož počet vhodných fen v ČR je omezený a ne každému pejskovi stojí doma čubinka. V některé skupině kryje lepší bratr a na některé se prostě jednoduše nedostane celý život a důvody bývají různé.
Nějakou dobu se chovem zabývám a zažila jsem již ledacos. Dnes ale vím, že volný chov je požehnáním, oproti našemu řízenému, kdy se nekompetentní poradce snaží vnutit chovateli svou vizi a představy o výběru partnera, či je přítomen při zařazování zvířete do chovu. To se to dělají „ pokusy za cizí peníze „ že?
Volný chov, tak jak je to běžné ve světě, který umožňuje chovateli využít svou kreativitu, představy a um. Vždyť zvířata nesou jméno chovatele celý život, jen a jen chovatel zodpovídá za kvalitu svých psů a nese veškerá rizika s chovem spojené. Poradce může jen „radit“ pokud o jeho radu stojím a pokud si myslím, že je kompetentní. Špatný poradce, může chov doslova a dopísmene poškodit.
Veterinární vyšetření psa Unkas z Molu Es, provedené nezávislým odborníkem na VFU v Brně.
